Martin Odesláno Červenec 17, 2011 Sdílet Odesláno Červenec 17, 2011 Stromy Ján Smrek Ten najskromnejší ker, ten najbiednejší bodliak skôr mojim bratom je, než človek, keď je podliak. No každý, kto má česť, aj keď ho osud kopol, je pre mňa vidina: vysoký, čistý topoľ. Na stromy píšem si a o stromoch aj vravím. Les mojim ľudstvom je, keď v ľudstve nie som zdravý. Po všetkých pevninách, vidíš ich držať stráže, strom o strom opretý, ako im zákon káže. Strom stromu nie je kat, zem brata s bratom spája. Im diabol pokoj dal. Boh nevyhnal ich z raja. Nad tvorstva korunou ich koruna sa vznáša, Z jej lístia hovorí len dobro a len krása. Vraždia sa národy v znamení fárb a plemien – Strom stromu darom dá nádheru svojich semien. Vraždia sa národy v znamení rôznych znakov – strom stromu klania sa, vždy naplnený vďakou. Príroda zákon je, človek však neposlúcha, preto je zmätok v ňom a strom je sídlom ducha. Vysoko v korunách sídli duch – ľahni si na zem a hore dívaj sa. A potom napíš báseň. 1 Odkaz ke komentáři Sdílet na ostatní stránky More sharing options...
Recommended Posts
Pokud chcete odpovídat, musíte se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Pouze registrovaní uživatelé mohou odpovídat
Vytvořit účet
Vytvořte si nový účet. Je to snadné!
Vytvořit nový účetPřihlásit se
Máte již účet? Zde se přihlašte.
Přihlásit se