VIII. mezinárodní kongres vegetariánský v Berlíně-Edenu

[Martin]

Spiritistická Revue, 1932, číslo 10, K.Štěrba, E.Kroczek, díl I/III

"Člověk, jakožto nejpokročilejší tvor na zemi, má užíti svého rozumu a své inteligence k tomu, aby uspořádal svůj život tak, aby v něm bylo co nejméně nesouladu, který jest příčinou rozličných utrpení. Člověk by neměl rozsévati bolest a smrt tvorstvu pod ním stojícímu, avšak on nedbá toho a zvířata krmí jen proto, aby se jimi nakonec sám nakrmil. Tento pochybený životní směr vyvolává bohužel své následky. Dnes již i věda lékařská přiznává stále více a více, že příčina mnohých nemocí vězí v přílišném pojídání masa.

Vegetarismus je pojímán se třech stanovisek: 1) se stanoviska náboženského, 2) se stanoviska zdravotního a 3) se stanoviska etického.

Budhisté, na příklad, nepojídají maso proto, že jim to zakazuje jejich náboženství. Mnozí stali se vegetariány z důvodů zdravotních a konečně jsou lidé, kteří úvahami, literaturou a poučením přišli k vegetarismu, aby osvobodili se ze sféry zvířecí.
Ti, kdož stali se vegetariány na základě všech tří jmenovaných stanovisek, dosáhli širšího životního názoru, neboť chtějí býti zdrávi, chtějí očistiti duši od nižších vlivů a uvésti svůj život v soulad se zákony přírody.

Náš spolek "Bratrství" vložil si vegetarismus hned do svých základů, ač nikdy nebyl žádný z jeho členů donucován k zanechání masité stravy.
Spolek náš také se roku 1927 přihlásil za člena Internacionální Vegetariánské Unie a platí 1% z příspěvků členů do jejího ústředí. Internacionální Vegetariánská Unie (IVU) skládá se z přihlášených vegetariánských svazů a spolků. I jednotlivé osoby mohou se státi členy. Předsednictvo sestává z 5 členů z různých zemí a to: předsedy, tajemníka, pokladníka a dvou přísedících.

Kongresy pořádají se co tři léta na pozvání spolku nebo svazu v některém státě. Letošní kongres pořádal se v Berlíně-Edenu od 9. do 14. července a považuji to za štěstí, že jsem byl opět pověřen i s br. Kroczkem zastupovati náš spolek na tomto kongresu. Když jsem před třemi lety dlel na podobném kongresu v Kamenickém Šenově, myslil jsem si, že sotva se podaří najíti lepší a vhodnější místo pro příští kongresy. Dnes pro prožitých dnech kongresových v Berlíně-Edenu musím přiznati, že tento kongres předčil v mnohém kongres v Kam. Šenově. Nežli budeme líčiti zajímavosti kongresu, zmíním se krátce o Edenu.

Eden jest vegetariánská osada vzdálená od Berlína 3/4 hod. jízdy vlakem (asi 50 km). Čítá 230 čísel a 900 obyvatel. Byl založen za vedením jistého pana Wilhwelma v r. 1893. Půda jeho jest písčitá, málo úrodná a pro zahradnictví velice nevhodná. Následkem toho, že tehdejší cena za zakoupený pozemek v rozloze 225 a 1/4 a ha byla pouze 36.000 RM, tedy dosti nízká, odhodlali se někteří odvážlivci k jeho koupi, začali půdu obráběti a stavěli dřevěné budky jako obydlí. Na hotovosti měli pouze 18.000 RM a nikdo se nenašel, kdo by jim něco zapůjčil na jejich neúrodnou půdu. Tak se lopotili v potu tváře až vystihli, jakým plodům se v této půdě nejlépe daří a tak jejich námaha byla alespoň z části korunována úspěchem. V jejich zahradách vidíme ponejvíce jahody, rybíz, angrešt, hrách; z ovocných stromů daří se tam třešním a jistému druhu jabloně, které u nás neznáme.

Dluh byl pozvolna splácen a osadníků stále přibývalo. Konečně vystavěli si továrnu na zpracování a konservování ovoce, vybudovali si z vlastních prostředků vodovod, mají vlastní konsum a spolkový dům. V továrně zpracovává se ovoce na marmeládu a šťávy tak, aby nepozbylo konservováním svých výživných látek. Toto konservování děje se tím způsobem, že rozmělněné plody a vylisovaná šťáva zahřívají se ve vzduchotěsných kotlích až na 70 stupňů C, pak se jimi plní nádoby, které se opět neprodyšně uzavírají, uskladňují a prodávají. Vyrábí se tam také z rostlin jídlo, kterému říkají vegetariánský salám. Mají rovněž své vegetariánské máslo, které je dobré, ale dá se těžko zasílati, jelikož snadno přichází do tekutého stavu.
Ve spolkovém domě mají také svůj hostinec, ve kterém se samozřejmě podávají jen bezalkoholické nápoje a vegetariánská jídla. Sál s jevištěm pojme asi 400 osob. Pořádají se v něm různé slavnosti, divadla a přednášky. Po žních, tj. po sklízni úrody jdou občané osadou s hudbou a pak koná se slavnostní hostina.

V obci nesmějí býti zřizovány obchody, které prodávají maso a masné výrobky, dále alkoholické nápoje a tabák. Osadníci nechovají také žádných domácích zvířat mimo psa a kočku. Hnojí pouze kompostem promíseným jen vlastními odpadky. Obec spravuje družstvo. Pozemky nesmějí být prodávány jednotlivcům a jsou vlastnictvím družstva.

Podílníkům se jejich vklady neúrokují. Jak jsme zjistili, jest většina obyvatelů v Edenu bezvyznání; mají správný názor na život, která se podobá v některých svých částech životu v našem hnutí.
Rozloha dnešního Edenu jest asi 1400 jiter.

Dne 9. července t. r. v 5 h. 42 min. unášel nás vlak k Berlínu - našemu cíli - hotelu Nodrischer Hof. V zahradě jmenovaného hotelu setkali jsme se s prvními účastníky kongresu. Byla to skupina z Londýny, k níž patřil mně již známý pan Wyatt, který svým zvláštním typem a sympatickým vzhledem poutal každého. Tento pán pojímá vegetarismus tak přísně, že nenosí ani obuv ze zvířecí kůže. Ze zahrady odebrali jsme se do velkého sálu, kde se konal uvítací večírek; sál byl naplněn do posledního místečka. Přítomno bylo asi 500 osob.

Večírek zahájila pí. Tietzová přednesem úvodní básně s vegetářskou tendencí. Potom první předseda vegetariánského sdružení Berlínského p. B. Rieger srdečně uvítal všechny zahraniční i místní zástupce a vyslovil potěšení nad tak hojnou účastí v dnešní nepříznivé světové situaci. Po něm ujal se slova p. Alex Humboldt, který dokazoval, že jedině systém vegetariánsko-hospodářský jest správný. Jen vegetářsky žijící člověk jest schopen více lásky k veškerenstvu. Při této životosprávě není člověk schopen brutálních a egoistických myšlenek. Kdyby lidstvo žilo vegetariánsky, vymizely by války samy sebou. Jeho řeč byla překládána do esperanta. President Mezinárodní Vegetariánské Unie inž. Gumprecht pozdravuje všechny a konstatuje, že naší věci se daří a že naše zdraví vykazuje značné zlepšení.

Před 30 až 40 lety počala malá hrstka lidí propagovat a provozovat vegetariánství. Co nadávek a výsměchu bylo jim snésti! Dnes jest již jinak. Vegetariánství jest dnes ceněno širokými vrstvami nejen co obrodné hnutí, ale také lékařská věda se k němu přikloňuje a je doporučuje. Po něm ujal se slova MUDr. Habelt z říšského zdravotního úřadu, uvítal přítomné jménem lékařské společnosti a prohlásil, že hnutí vegetariánské jen vítají, protože se jím zájmy lidstva zlepšují a přál kongresu mnoho úspěchu. Redaktor "Reformblattu" p. Feix konstauje, že nekrvavá výživa přichází čím dál, tím více k platnosti. Vzpomíná básníka Goetheho, jehož díla jsou prodchnuta myšlenkou vegetarismu, tedy láskou k živočišstvu a rostlinstvu. Vzpomíná osady Edenu u Berlína, která byla před 40 lety na podkladě vegetariánském založena a k jakému vzrůstu dospěla dnes.

Pan Oluf Egerot, školní inspektor z Kopenhagenu, pozdravuje jako pokladník Mez. Veg. Unie krátce přítomné, jmenovitě p. Saxona z Norska, který je již od mládí vegetariánem a jemuž nebylo zatěžko jako 70letému starci vykonati tak dlouho cestu.
Následovaly krátké pozdravné proslovy delegáta p. Borrendama z Holandska a p . Wyatta z Londýna, který mluvil anglicky a litoval, že nemůže mluviti německy. Poznamenal, že tento kongres jest nejlepším kongresem míru z celého světa. Po něm promluvil p. Schnitzer z Warnsdorfu a těšil se, že se tohoto kongresu zúčastnilo takové množství delegátů a hostů ze všech končin světa, což zajisté dodá všem nové síly k duševnímu boji proti hmotařství. Nebude nikdy lépe, pokud se duch světla nezmocní vlády na zemi. Abychom toho dosáhli, je nutno, aby každý začal u sebe. Podotkl, že kdyby se ty různé konference a parlamenty skládaly z vegetariánů, měly by jistě positivnější výsledky. Vzpomíná Virchova a poukazuje na jeho materialistický názor. U něho duch neexistoval, avšak dnes slaví přece duch své zmrtvýchvstání.

Dotýká se problému velkoměst jako nehygienického a končí provoláním "Vzhůru na venkov!"

Poté ještě krátce promluvili delegáti různých zemí, mezi nimi i zástupce Čsl. veget. klubu prof. dr. S. Batěk, který pozdravil kongres česky, pokračoval německy a skončil českým "Nazdar!" Mezi jednotlivými proslovy účinkovala salonní hudba střídající zpěvy sopranistky sl. Beckové.

Kolem 18. hod. byl večírek ukončen a účastnící se odebrali na nádraží, odkud se jelo elektrickými vlaky do Oranienburku a odtud omnibusy do Edenu, kam jsme dorazili po půl noci.
Když jsme vystupovali v Edenu před spolkovým domem, byli jsme mile překvapeni. Většina obyvatelstva Edenu, shromážděna v polokruhu s hořícími pochodněmi, uvítala nás zpěvy. Mnoho hostů dojetím zaslzelo. Pak jsme se odebrali do kanceláře, kde nám byly přiděleny noclehy. Nocovali jsme u tamních obyvatelů, kteří nám vyšli velmi laskavě vstříc a snažili se nám poskytnouti co největšího pohodlí.

Druhého dne, t. j. 10. července, shromáždili jsme se v 6 hod. ráno na tamnějším hřišti, kde po čas kongresu vždy v tutéž dobu prováděn byl tělocvik. V 7. hod. jsme posnídali pod velkým stanem, který tam byl postaven.
V 9 hod. zahajuje inž. Gumprecht, předseda I.V.U., kongres a vítá účastníky na půdě Edenu. Generální sekretář Felix ujímá se slova, vzpomíná zemřelých průkopníků vegetarismu a vyzývá přítomné, aby povstáním uctili jejich památku a soustředili na ně myšlenku po dobu jedné minuty, což se také stalo.

Na tribuně vystoupil starosta Oranienburgu a uvítal srdečně všechny řečí německou, anglickou a francouzskou, zejména pak zahraniční hosty. Pozoruhodnou byla řeč 76tileté stařenky, čilého a čerstvého vzezření, která mezi jinými pravila: "Jsem 50 let vegetariánkou. Vychovala jsem 16 zdravých dětí, které dodnes žijí a mohu jen vegetariánskou životosprávu všem doporučit. V první řadě musí se přizpůsobiti žena k správnému vedení domácnosti. V jejích rukou je soustředěna vůle a moc, aby dala jak výchově dětí, tak kuchyni správný směr. Jest známou věcí, že v rodinách, kde se spotřebuje mnoho masa, vyskytuje se nejvíce nemocí a neřestí. Jediná cesta k omezení infekčních nemocí jest vegetariánská životospráva". Ke konci své řeči nabádala všechny ženy, které ještě nezformovaly svou domácnost, aby tak učinily, že vbrzku poznají blahodárný vliv tohoto kroku.

Po ní promluvil Dr. Ude, který ve své řeči poukázal na to, že jen vegetarismus je s to zdolati dnešní neutěšené poměry. Vypočítává kolik potravy spotřebuje domácí zvíře chované na zabití. Konstatuje, že 80% potraviny spotřebované zvířetem jde na zmar. Ty spotřebuje zvíře samo a jen 20% získá se ve formě masa. Vegetarismus znamená spojení s přírodou a jejími zákony. Prohlašuje, že každá rodina má býti úzce spjata s půdou, má míti své vlastní obydlí a pozemek, aby mohl býti každý její člen produktivně činný.
Na to promluvili: zástupci veget. spolků z Argentiny a zástupci vegetariánských spolků z Londýna.

Po obědě byla v přírodě sehrána velmi zajímavá divadelní hra: "Apolonius z Tyany". Je to hra o 6 obrazech z dob Kristových od K. Bartesa. Jelikož tato se hodí také pro naši scénu, avšak není ještě tiskem vydána, zažádali jsme autora o její zaslání, což nám on také přislíbil. Pro zajímavost uvedu stručný úryvek hry: Apolonius, syn bohatách rodičů, prožil své mladí v rodném městě Tyany v Kappadozii. Vzděláván byl v sousedním městě Tarsu.
V 16 letech přiklonil se k pythagorejské žovotosprávě, které zůstal věren po celý svůj život. Na svých cestách dostal se také k babylonským a súzským magům V městě Ninus připojil se k němu jistý Damis z Assyrie, který se mu stal nerozlučným společníkem. Damis byl také autorem deníků, podle kterých později Filostratus sepsal Apoloniovu biografii.

Z Babylonu odebral se Apolonius do Indie, navštívil krále Praotesa a na druhé straně Hipasis, brahmany, kde se zdržel 4 měsíce. Zde prohloubil své vědění a poznatky tajů indické moudrosti pod vedením vrchního kněze Jarchase. Poté vrátil se opět do Babylonu a odtud cestoval do Ninive a přes Cypry do Jonie. Na své cestě zachránil město Ephesus od moru. V Římě se věřejně postavil proti pronásledovateli filosofů Neronovi. Navštívil také Španělsko a na zpáteční cestě přišel do Athén, kde byl zasvěcen do tamních mysterií.

V Egyptě sešel se s pozdějším císařem Vespasianem, otcem císařů Tita a Domitiana. Na cestě z Alexandrie navštívil ještě gymnosofisty na Horním Nilu.
Po různých cestách dostal se do nejnebezpečnější doby svého života. Když jej začal krutý římský císař Domitian pronásledovati pro domnělou velezradu, dostavil se Apolonius dobrovolně k římským soudům, aby alespoň zachránil své přátele. Žaloba mu kladla za vinu, že vede zvláštní život, že se jinak obléká, že nosí dlouhé vlasy, že se nechává uctívat od lidí jako Bůh, že předpověděl městu Ephesu mor a že zavraždil chlapce, aby z jeho vnitřností prorokoval příštímu císaři. Císař Domitian nařídil zvláštní slavnostní soudní přelíčení, kterému sám předsedal. Apolonius obhájil se skvělou řečí a byl osvobozen.

Scény v divadelní hře "Apolonius z Tyany" byly z překladu Baltzerova zpracovány K. Bartesem a byly u příležitosti VIII. mezinárodního vegetariánského kongresu v Edenu sehrány na jevišti v přírodě."

[Martin]

 

"Po divadle konala se vegetariánská národní slavnost, na níž byly předváděny národní tance, hry, zpěvy, umělecké loutkové divadlo, ukázky tělocviku atd. V sále spolkového domu  byla sehrána jednoaktová opereta „Rodiče na návštěvě“, která byla velmi pěkně podána.

11/VII Na místě, kde byla předešlého dne předváděna div. hra „Apolonius z Tyany“, konaly se veškeré přednášky.

Předseda p. Schnitzer Zahajuje dnešní den kongresu pozdravem, děkuje dr. Udemu a všem ostatním za jejich krásné proslovy minulého dne.
           
První z hlavních řečníků dr. Ude vítá přítomné, těší se z tak hojné účasti a praví, že všichni národové prožívají v dnešní době pekelnou dobu proto, , že  nedbají přírodních resp. kosmických zákonů, následkem čehož povstává chaos  v životě lidském. Zdůrazňuje, že ze všech zákonů jest zákon absolutní mravnosti nejvážnější. Tento zákon nestrpí žádného kompromisu. Pro každého člověka platí jen buďto „smíš“ anebo „nesmíš“. Každý přestupek tohoto zákona nese přestupek sám v sobě. Mámě činiti dobro a navrátiti se k přírodě – vegetariánské životosprávě. Vegetariánství není jen otázkou žaludku, nýbrž také otázkou mravní či estetickou. Aby se tato otázka mohla u všech národů probojovati, shrnuje DR. Ude její podmínky v následujících 7 bodech.

1. Bůh stvořil svět pro lidi, aby všichni mohli řádně a dostatečně žíti

2. Každý bez rozdílu má přímý nárok na půdu

3. Mravně bezúhonnou prací získá člověk vlastní državu

4. Přebytky jest povinnen každý podstoupiti těm, kdož nic nemají a dělníkům platiti řádné mzdy.

5. Každý člověk má pracovati

6. Škodlivé produkty nemá nikdo vyráběti

7. Nikdo nemá práva zneužíti vlastnictví. Lidé si nemají nechat líbit, aby byli využitkováni jako otroci; stát jest pro lidi, nikoli lidi pro stát.

Dále vypočítává dr. Ude, že kdyby byla jen orná půda na celé zemi na každého člověka stejnoměrně rozdělena, připadlo by na hlavu 8 ha nepočítaje v to louky a lesy. Nabádá k bezohlednému potírání pijáctví a kouření. Nemáme trpěti, aby kuřák vedle  nás nám otravoval vzduch. Za ty ohromné miliardy, co lidstvo ročně prokouří a propije,  mohlo by se vystavěti několik settisíc rodinných domků  a chudým rodinám rozděliti. Ke konci své řeči nabádá dr. Ude k milosrdenství ke všemu žijícímu. Nezabíjet zvířata a netýrat je; ani rostlin zbytečně neničit.
        
Pak prohlašuje p. Schnitzer, že se přihlásil předseda berlínského spolku pro ochranu zvířat p. Cesar Rahm a prosí o  slovo, které mu  bylo uděleno. P. rahm vystupuje na tribunu a  děkuje p. dr. Udemu za jeho blahodárnou činnost na poli ochrany zvířat a konstatuje, že nezná horlivějšího a činnějšího bojovníka na tomto poli než je dr. Ude. Dále sděluje, že předsednictvo tohoto spolku se usneslo dr. Udemu uděliti zlatou medaili, kterou mu současně předává. Dr. Ude mile překvapen přijímá vyznamenání, děkuje za ně p. Rahmovi a praví, že je to po prvé v jeho životě, co se mu dostalo za jeho činnost vyznamenání. Doposud sklízel jen nevděk v nejhrubších formách.

Následující řečník p. Bulgakov, bývalý sekretář Tolstého , jest pán velmi milého a sympatického vzhledu. Ve své přednášce vzpomíná smrti Tolstého a říká, že v Rusku to byl Tolstoj, který vzbudil vegetářství. Vypráví  několik příběhů z jeho života, které podávají důkazy o jeho velice vyvinutému citu k nižšímu tvorstvu. Jeden z těchto příběhů uvádím: jedna z příbuzných kněžen velice mu zazlívala a vytýkala vegetarismus. Při jedné své návštěvě u Tolstého spatřila u nohy stou ovázaného věrného psa Tolstojova a na stole veliký kuchyňský nůž. Tázala se, co to  má znamenat. Tolstoj odvětil, že to zvíře je připraveno pro její pochoutku, aby si je jen zabila. Takovým pádným způsobem objasnil svůj názor o vegetarismu a kněžna jej dokonale pochopila. Tolstoj byl vegetariánem se stanoviska etického. Tento vegetarismus vyplynul z jeho názoru na svět. Praví, že vegetarismus jest prvním stupněm k mravnímu zdokonalení člověka. Uvažuje také o otázce, zda vegetarián má požívati mléko a máslo. Dle jeho názoru ano, kdo se však i bez toho obejde a  nahradí tělu tyto látky živinami vegetabilními stejné hodnoty, činí dobře. Celkem vzato, má se člověk  snažiti, aby pokud možno nejvíce splynul s přírodou. Zdůrazňuje však ,že jen vegetariánstvím člověk nedosáhne absolutní dokonalosti. musí stoupati od stupně ke stupni na vysokém žebříčku dokonalosti, na němž jest vegetarismus prvním stupněm.

Ve druhém díle své přednášky vyprávěl p. Bulgakov o vzniku „duchoborců“ v Rusku, kterážto sekta vznikla asi před 200 lety. (Duchoborec – bojovník ducha.) Tito byli vládou a církví krutě pronásledováni, zvláště proto, že odmítali vojenskou službu a veškeré zákony a nařízení, které uznali za nemravné. Již v rusko-turecké válce koncem 18. století odhodili členové této sekty  zbraně a nebyli ani krutými tresty donuceni k boji. V r. 1840 byli duchoborci vládou vyhnáni do nejdrsnější části Kavkazu. Tak měli být úplně vyhubeni. Ale 12.000 duchoborců učinilo v 50 letech z této krajiny nejúrodnější část Kavkazu. Jejich počet stoupl na 21.000. V r. 1899 vystěhovalo se 7366 členů této sekty do kanady. Z tohoto počtu bylo pouze 1500 mužů, poněvadž většina jich byla při vpádu kozáků pobita nebo odvlečena do zajetí. Nátlakem anglického veřejného mínění byl car donucen dáti povolení k vystěhování duchoborců do Kanady. Kanadská vláda  slíbila je sprostiti vojenské služby a také dala pro každého člena sekty 64 ha půdy. A tak tito duchoborci změnili 140.000 ha prérie v provinciích Alberta, Manitoba a Saskačevan v nejúrodnější půdu. Jak jsem již dříve uvedl, byl nedostatek mužů, proto musely i ženy obdělávati půdu, stavěti obydlí, orati (24 do jednoho pluhu). Mužové hledali práci na stavbě dráhy a silnic. Svou  pílí a beznáročností podařilo se jim hospodářsky se povznésti. Již po 19 měsících počali své dluhy spláceti a odmítali další pomocné prostředky. Dokonce mohli svým bratřím na Sibiři poskytovati podporu. Úřední zprávy dokazují, že maximální vydání za jednu osobu měsíčně činilo 2 dolary. Jejich hospodářství zkvétalo a nyní žije v Kanadě asi 15.000 duchoborců a stojí na vysokém stupni vzdělání.

V Rusku jich žije také asi 15.000 a v r. 1921 bylo jim zajištěno sproštění vojenské služby. Sovětská vláda se však těchto duchoborců bojí více než ozbrojené armády a stále vynalézá důvody, aby je mohla vězniti a trápiti. Zatěžuje je nesnesitelnými daněmi, snaží se je tělesně i duševně ubít tak, jak tomu bylo za cara.Tento zápas je hrozný. Utlačování duchoborců je neslýchané. Tito se museli obrátiti ke svým kanadským bratřím o pomoc. Konečně velké shromáždění duchoborců v Kanadě se usneslo poslati do Ruska výpravu, která se má pokusit docíliti od sovětské vlády povolení k vystěhování  duchoborců do Kanady. Tato výprava přišla v červenci 1931 do Berlína, musela však tuto cestu přerušiti, poněvadž nedostala povolení k další cestě do Ruska. Nakonec doufá, že se poměry zlepší a toto pronásledování ustane.

Po p. Bulgakovi ujímá se slova cestovatel p. Zimmermann z Bernu ve Švýcarsku, který procestoval kus světa. Ve své přednášce líčí vegetarismus jako světovou reformu. Poněvadž lidstvo pojídáním  masa odchýlilo se od přírody, čehož následek jest bída,  hospodářský chaos, války a různé  nemoce, nutí takto příroda sama, aby se opět lidstvo  vrátilo k životu přírodnímu. nabádá také k provádění tělocviku, aby tělo nabylo pružnosti. Zkušenosti dneška mají nám býti poučením pro zítřek a podle přesvědčení nutno také žíti. je zásadně proti jednostrannému boji ve vegetarismu a praví, že  je nutno bojovati přesvědčováním a ne násilím. každý spor jde smířením ukončiti.

Ve své přednášce líčí také cesty po pralesích, kde po celé dva roky cestoval beze zbraně a medikamentů. Často se 10 až 14 dnů postil a při tom se cítil šťastným. Pravil, že za pravého vegetariána nepovažuje toho člověka, který musí svou touhu po masité stravě násilím přemáhati. Ameriku líčí jako zemi zamořenou materialismem, avšak zemi , ve které hnutí vegetariánské jest velmi značné. Zvláště indiáni žijí ode dávna převážně vegetariánsky a mezi nimi cítil se velmi šťastný. Tento národ pracuje svými vlastními silami bez pomoci zvířat.

Poukazuje na havajské ostrovy, kde evropská civilisace šířená misionáři byla příčinou úpadku tamnější kultury, natropila mnoho zla, zamořila celé kraje alkoholem atd.

Civilisace evropská donutila také Japonsko k militarismu. S přijetím křesťanství počali Japonci pojídati maso. Líčí tyto jako velmi mírný národ, s nímž prožil krásné chvíle.

O Indech je známo, že jsou  zásadní vegetariáni a brání se houževnatě evropské civilisaci. Poznáváme,  že tito nelpí na hmotných statcích, když 100.000 sedláků opustilo své domovy a statky, aby zahájilo pasivní odpor proti anglické nadvládě.

Zimmermann přiznává se k atheismu, kdežto prof. dr. Ude ve své přednášce hájí stanovisko náboženské a jest věrným stoupencem církve římsko-katolické. Zimmermann odsoudil činnost misionářů mezi domorodci.

Praví: „Podle zkušeností, kterých jsem nabyl dnes, zřizuji si život zítřka. Chci býti prost všech pout a dogmat, které by mne svíraly a činily mou bytost poddanou.“

Dr. Ude cítil se býti dotčen přednáškou p. Zimmermanna, na kterou dosti ostře reagoval. Při vzniklé debatě o těchto přednáškách bylo  viděti, že oba řečníci mají na své straně přívržence. Většina přítomných byla náhledu náboženského.

Po Zimmermannovi přihlásil se ke slovu dr. Oillsali z Turkestanu, který pronesl pozdrav za svou vlast.
         
Pan Schnitzer prohlašuje, že byl dříve také atheistou, dnes ale hájí božství. P. Bulgakov má také námitky proti p. Zimmermannovi a říká, že život náboženstvím stává se lepším.

P. Zimmermann odpovídá, že otázka božství a materialismu musí býti jednou vyřešena. Ke slovu se hlásí p. Bascomba, zástupce britské Západní Indie, který pozdravuje kongres jménem svého národa a prohlašuje, že žádný národ tolik netrpěl jako Afričané. Žádný jiný národ není od přírody tolik důvěřivý a věrný jako oni. Avšak poznáním evropské civilisace, stal se nedůvěřivým vůči bělochům. Zastává se názoru p. Zimmermanna a prohlašuje jej za nejlepšího člověka a přítele, jakého kdy mezi bělochy poznal.

Toho dne večer absolvoval p. Bartes přednášku se světelnými obrazy na téma: „Vznik a vývoj Edenu“

Dne 12./VII. konala se ve spolkovém sále hlavní schůze delegátů IVU. Jelikož tato týkala se více zájmů spolků sdružených v IVU, zúčastnili se jí pouze delegáti a několik málo hostů. Ostatní účastníci kongresu byli na prohlídce města Oranienburku, v továrně na zpracování ovoce nebo debatovali v zahradě v Edenu.

Prof dr. S. Batěk s českou skupinou použil této příležitosti k návštěvě vesnice Rixdorfu, kterou založili českobratrští exulanti. Obec tato nalézá se u Berlína a tvoří samostatnou ves uprostřed moře velkoměstských domů. Nachází se tam pomník Friedricha Viléma I. Na jedné straně tohoto pomníku jest reliefně znázorněn odchod ubohých vyhnanců z vlasti, na druhé straně zase, jak vypadal původní Rixdorf  dnes zvaný Neu Köln. Také pojmenování ulic jako Böhmische Gasse, Johanes Hus Gasse atd. ukazuje na někdejší český živel.

Schůzi delegátů předsedali p. inž. Gumprecht z Berlína, Oluf Egerot z Kodaně a Feix z Warnsdorfu. P. inž. Gumprecht pozdravuje přítomné delegáty a zároveň je představuje. Zastoupeny byly tyto země: Anglie, Estonstko, Finko, Holandsko, Norsko, Švédsko, Rakousko, Polsko, Československo, Maďarsko, Argentina, Rusko, Turecko, Afrika.

Ve svém úvodu děkuje inž. Gumprecht p. Bartesovi, že zprostředkoval a umožnil tento kongres.

Pokladník O. Egerot předčítá roční uzávěrku za poslední 3 léta,  která se schvaluje.

Do předsednictva byli opět zvoleni ústřední tajemník Feix z Warnsdorfu   ČSR., pokladník Oluf Egerot z Kodaně v Dánsku.

Předsedou zvolen byl p. Boredam z Holandska. Jako přísedící byli jmenováni p. Wyatt  z Londýna a p. Bartes z Edenu.

Navrhuje se ustavení následujících  komisí:

Komise pro propagandu,

komise pro výchovu mládeže a sportovního hnutí,

komise pro obstarávání pomůcek reformy života,

komise pro obstarávání umělé kůže, kožešin, usnadnění jejich dovozu,

komise pro praktickou mírovou práci.

Byla také navržena změna stanov. Z dosavadních 3 členů předsednictva rozšiřuje se toto na 5 členů. Každý spolek sdružený v IVU vysílal dosud na kongresy 2 delegáty po jednom hlase, kdežto napříště bude vysílati 1 člena disponujícího 1 hlasem za každých započatých 100 členů.

Největší počet hlasů jest 5.

Roční příspěvek, který dosud činil 1% z příspěvků spolků, pozměňuje se v ten  způsob, že za každého člena budou spolky odváděti IVU 20 hal., počítáno v naší měně.

Nejmenší obnos činí 5 RM (40 Kč).

Nato tajemník Feix děkuje bývalému předsedovi inž. Gumprechtovi, Egerottovi a Bartesovi za jejich intensivní činnost a končí přáním, aby bez rozdílu každý pracoval na společném díle."

[Martin]

"Mezinárodní Vegetariánská Unie přispívala dosud na vydávání esperantského časopisu „Vegetarano", avšak pro malý zájem upustilo se od dalšího přispívání. Usneslo se, že místo něho bude vydávati litografovaný propagační spis, který bude účelnější a také levnější.

Nyní následovaly referáty delegátů jednotlivých zemí:

Deset německých vegetariánských spolků sdruženo jest ve vegetariánském svazu.

Berlínský vegetariánský spolek má 5000 členů má svou knihovnu o 2100 svazcích a v posledních dvou letech absolvoval 2000 přednášek. V samém Německu vychází 125 časopisů s tendencí vegetariánskou.

Zástupce Anglie líčí vzestup vegetarismu v Anglii, kde se pořádá mnoho přednášek. Manchestru pořádají zase více kursů. Činnost Anglických veg. jest dávána za příklad ostatním vegetariánským spolkům.

Zástupce Holandska poznamenává, že vegetarismus v jejich zemi se utěšeně šíří. Vláda vychází vegetariánskému hnutí vstříc. U vojska jest dovoleno vegetariánům stravovati se soukromě a vyplácí se jim příslušné stravné. Členem se může státi pouze ten, kdo je vegetariánem nejméně 1 rok. Zařídili si zvláštní ústav pro zkoumání vegetabilních potravin a propagační kancelář. Často také přednášejí rozhlasem.

Norský veget. spolek byl založen v roce 1903 a jako stát ležící příliš severně má nepříznivé podmínky pro vegetarismus. Pořádá pravidelně měsíční schůze.

Rakouský vegetariánský spolek založen byl v roce 19007. Již v r. 1882 začal se tam péci plnozrnný chléb, zvaný Grahamův. Vegetarismus se v Rakousku Vyvíjel těžce. Zástupce Rakouska doufá v příznivější obrat. Poté byla přijata resoluce proti válkám a proti zákazu přednášení dra Udeho.

Polští vegetariané jdou podle slov delegátových více směrem mazdaznanským. Pořádají výstavy, mají své kiosky, vydávají časopis „Mazdaznan". mají spojení s dr. Součkem z Prahy.

Zástupce Švédska, p. Saxon praví, že jejich vegetariánský spolek čítá 1200 členů. Jejich práce jest společná a cílevědomá. Vláda jim také přislíbila, že pokud to poměry dovolí, sníží event. zruší clo na ovoce. V 55 různých ústavech podávána je vegetariánská strava. V mnohých zahradách zavedeno jest elektrické zahřívání půdy.

Ve Švýcarsku jest vegetarismus velmi rozšířen, leč vnější činnost jest méně aktivní.

Zástupci sudetských Němců z ČSR, p. Dür, líčí vývoj vegetarismu ve svém kraji a uvádí, že jejich časopis „Reformblatt" jest vydáván nákladem 17.000 výtisků. V Kamenickém Šenově mají ozdravovnu, která byla letos rozšířena a mnohé osoby, které tam byly na léčení, staly se vegetariány. V Chomutově byla zřízena vegetariánská kuchyně.

V Maďarsku jest vegetarismus hojně rozšířen a vyvíjí se slibně.

Zástupce Argentiny praví, že vegetarismus v Americe jest také velmi rozšířen a oceňován.

Za čsl. spiritisty se sídlem v Radvanicích podal br. Kroczek velmi obšírnou zprávu, v níž uvedl program spolku „Bratrství". (Po ukončení tohoto referátu vystoupil p. Schnitzer z Warnsdorfu a prohlásil, že slezští spiritisté poznáním spiritismu došli k vegetarismu, on zase poznáním vegetarismu dospěl k spiritismu. Tímto prohlášením známého vůdce sudetských vegetariánů bylo nám projeveno mimořádné uznání.)

Následující den t. j. 13. VII., byl určen k zájezdu do Potsdamu a Mahlova. Ráno o půl 8. vypravili jsme se v 5 poštovních autobusech (asi 200 osob). Jeli jsme asi 2 hodiny krajem Berlína směrem k Mahlovu, kde se nachází Priessnitzovo sanatorium a kam jsme dojeli před 11. hod. Tam nás uvítal ředitel sanatoria, který ve své přednášce líčil vývoj přírodoléčby v Německu po vzoru Priessnitze. Na to tamní lékař vykládal způsob léčby v ústavu. Po prohlídce sanatoria odjeli jsme do Potsdamu. Město má 70.000 obyvatel, jet velmi isté a krásné. Jeho okolí se zámkem Sansuci, rodištěm to bývalých pruských vládců, lze zařadit mezi pohádkové kraje. O půl 4. jelo se zpět. Na zpáteční cestě zastavili jsme se u jezera poblíž Potsdamu, kde se někteří osvěžili příjemnou koupelí v chladné vodě jezera.

Do Edenu dorazili jsme po 7. od. večerní. Po návratu konalo se loutkové představení a po něm přátelská zábava na rozloučenou.

Dne 14. VII. odjížděli jsme do Hamburku. Při odjezdu rozloučili jsme se srdečně s obyvateli Edenu. Bylo nás celkem 48 a do Hamburku dorazili jsme v 1 hod. odpol. Tam byli jsme očekáváni a fotografováni hned u nádraží. Zvedli nás do vegetariánské restaurace, kde jsme za dosti mírný obnos slušně poobědvali. Po obědě odebrali jsme se do přikázaným nám hotelů. O půl 8. večer konala se přednáška p. Dr. Udeho. Byla to tatáž přednáška, kterou měl v Edenu. Po dru Udem promluvil sanitní rada dr. Bonne z Hamburku, který mezi jiným pravil: Jsem star 73 let a jsem stále ještě aktivně činný jako praktický lékař. Od časného rána až do pozdní noci a často i v noci konám svou povinnost při své denní vždy stejné stravě, skládající se z ovesných vloček, mléka a ovoce. Nikdy jsem nechuravěl. Dále uvádí, kolik jeho mladších kolegů, kteří se vysmívali z jeho životosprávy, odešlo již na onen svět. Půl století již poukazuje na to, aby každý zreformoval svou životosprávu ve smyslu vegetarismu. Vzdor naší vyspělé kultuře hyne lidstvo v masách v časném věku. Svou řečí kloní se k racionelnímu využití půdy pro novou reformu života.

Dále vykládá různé zážitky u pluku, u něhož byl lékařem v době válečné. Staral se vždy o to , aby lidé měli dostatek zeleniny. Jednou dal připravit na stůl různé lesní byliny a plody. Za to dostalo se mu od různých důstojníků nadávek za takové „Schweinefutter", avšak brzy uznali jeho dobrou snahu, protože u dotyčného pluku na infekční nemoce nikdo neonemocněl, kdežto u jiných pluků zmírali vojáci v houfech na skorbut následkem nedostatku zeleniny.

Poukazuje na nesprávná názor, že při onemocnění tuberkulosou jest nutno pojídati maso. Probírá pak činnost našeho organismu, výměnu buněk, zejména mozkových, při čemž blahodárně učinkuje strava vegetariánská. Poukazuje na to, že člověk holdující nejen masu, ale také alkoholu a nikotinu svévolně vraždí. Lituje toho, že státníci jsou tak nevědomí, že ukazují lidstvu špatné cesty. Apeluje na krále, státníky a žurnalisty, aby se vzpamatovali a poukázali na to, jaká je to pošetilost požívati maso, alkohol a tabák.

Přednáška tato byla velmi obšírná a tím více působila, , že ji přednesl významný a vážený člen zdravotní a odborník na slovo vzatý. Přejeme p. dru Bonnemu mnoho zdaru v boji za ušlechtilou myšlenku životosprávy. Takových lidí mělo by býti více!

Po přednášce, která trvala do půl 11., rozešli jsme se do svých bytů a příštího dne časně zrána pokračovali jsme v prohlídce města. V otevřených autobusech shlédli jsme zajímavosti města. V přístavu prohlédli jsme si také skladiště, ve kterém se nacházelo několik set tisíc beden jižního ovoce. Podél přístavu táhnou se v délce asi 75 km. Některá jsou ž 85 m široká a 30 m vysoká. Z toho si můžete učiniti představu o rozměrech hamburského přístavu. Nalézá se tam také hřbitov 960 německých válečných lodí, které musely býti na základě mírové smlouvy zničeny.

V 10 hod. nasedli jsme na loď na okružní cestu přístavem, která trvala do půl 2. hod. Prohlédli jsme si velký zaoceánský parník, který se nazýval „Monte Sarmento". Byl 162 m dlouhý, 24 m široký a pojal 2600 osob. Byli jsme také přítomni odjezdu velkého parníku „Monte Rosa", který jel na 10timěsíční cestu kolem světa. Nejmenší poplatek na tomto parníku byl za 1 osobu 2000 dolarů (66.000 Kč).

Dále jsme si prohlédli mořský tunel pro povozy a pěší, který jest při odlivu 25 m pod hlad. mořskou. Tento tunel spojuje oba břehy přístavu. Jsou to vlastně tunely dva. Jeden pro dopravu tam a druhý zpět. Takové průchody jsou v Hamburku 2.

Následoval oběd.

Večer byl uspořádán slavnostní večírek.16.VII. byl pořádán zájezd parníkem na Blankenese a prohlídka světového Hagenbeckova zvěřince. Tohoto zájezdu jsme se již s br. Kroczkem nezúčastnili a odjeli jsme večer v 7 hod. domů.

Dojmy, které jsme na kongresu zažili nevymizí dlouho z naší paměti a mohu směle říci, že nejenom nám, ale všem účastníkům budou vzpruhou v boji pro vegetarismus. Za celé toto uspořádání kongresu nutno vzdáti dík všem tamním činitelům, zejména p. Bartesovi, který byl duší celého podniku.

Na sjezdu bylo dobře pozorovati, kterak v řadách vegetariánů a to i těch, kteří stojí více na základně materialistické, vzrůstá zájem o náboženství člověka, což konečně pro dobrého pozorovatele není ničím novým, neboť tento ví, že vegetarismus sám představuje krok kupředu ve směru duchovního vývoje a proto zájem o věci, názory a zájmy vyššího rázu dostaví se docela určitě." 

 

Konec