Rabíndranáth Tagore Thákur Ze sbírky Zahradník Ve světa přijímací síni prosté stéblo trávy sedí na tomtéž koberci, jako paprsek sluneční a hvězdy půlnoční. A tak mé písně sdílejí sídla svá v srdci světa s hudbou oblaků a lesů. Často se ptávám, kde jsou hranice vzájemného poznání mezi člověkem a zvířetem, jehož srdce nezná řeči mluvené. Kterým prvotním rájem za dávného jitra stvoření šla prostá stezka, po níž srdce jejich navštěvovalo druh druha. Stopy těch jejich neustálých cest nebyly vyh